7.3 KiB
| layout | title | subtitle | categories | tags | sidebar |
|---|---|---|---|---|---|
| post | Instalujeme Arch Linux ARM na Raspberry Pi 3 | Protože proč ne | tutoriál | návod rpi arch |
Raspbian OS už je ohraný. Pojďme si nainstalovat ARM verzi Arch Linuxu na Raspberry Pi 3. Proces je relativně prostý.
Připravujeme SD kartu
Nejdřív je nutné SD kartu naformátovat a rozdělit oddíly. Můžete to udělat svým oblíbeným způsobem, já použiji GUI nástroj GParted.
Odstraníme všechny oddíly skrz kontextové menu pravého kliknutí a potvrzení fajfkou.
Následně vytvoříme jeden FAT32 oddíl, který bude sloužit jako bootovací. Bude stačit 128 MiB.
Druhý oddíl bude náš systémový, který bude ext4.
Jakmile fajfkou potvrdíme a necháme oddíly vytvořit, můžete je ještě zformátovat, nicméně je nejdůležitější nastavit boot příznak na našem boot oddílu skrz kontextové menu.
Tak je všechno hotovo v GParted.
Přesouváme systém
Dále připojíme naše oddíly podle jejich identifikátoru a čísla připojíme.
Nejdřív si vytvoříme složky, sudo mkdir -p /mnt/archpi/{root,boot} nám vytvoří složky root a boot pro naše oddíly.
Dále příkazem sudo mount /dev/sdc1 /mnt/archpi/root připojíme náš FAT32 bootovácí oddíl (Označení sdc1 se u vás může lišit, podívejte se do GPartedu nebo skrz příkaz lsblk na označení jednotlivých oddílů) a příkazem sudo mount /dev/sdc2 /mnt/archpi/boot připojíme systémový oddíl.
Dle oficiální dokumentace se další proces má dělat skrz root uživatele, takže se přepneme příkazem sudo su.
Příkazem wget http://os.archlinuxarm.org/os/ArchLinuxARM-rpi-armv7-latest.tar.gz stáhneme archiv a příkazem tar -xf ArchLinuxARM-rpi-armv7-latest.tar.gz -C /mnt/archpi/root ho rozbalíme.
Pak musíme přesunout bootovací soubory do bootovacího oddílu: mv /mnt/archpi/root/boot/* boot a tím jsme hotovi, stačí oddíly odpojit příkazem umount /mnt/archpi/root a umount /mnt/archpi/boot. Jakmile se příkazy dokončí, můžete SD kartu vložit do RPi a zapnout.
Výchozí jméno a zároveň heslo uživatele je alarm a roota root. Než bude systém nastavený, doporučuji použít root účet.
Připojení k Wi-Fi síti
Pokud používáte kabelové připojení, tak můžete přeskočit Nyní se připojíme skrz terminál k Wi-Fi síti. Předpokládám, že název (SSID) sítě a heslo znáte a že zabezpečení je WPA2 Personal. Jinak si můžete prohlédnout Arch Wiki pro více návodů.
Příkazem iw dev zjistíte název vašeho interfacu (např. já mám wlan0). Zapneme ho pomocí ip link wlan0 up (místo wlan0 tedy použijte váš název interfacu).
Dále se tedy připojíme k nějaké Wi-Fi síti. Nejdřív musíme vytvořit konfigurační soubor pro wpa_supplicant, který slouží jako suplikant s podporou WPA, WPA2 a WPA3.
Pomocí příkazu nano /etc/wpa_supplicant/wpa_supplicant.conf vstoupíme do editace konfiguračního souboru. Do něj vložíme následující dva řádky:
ctrl_interface=/run/wpa_supplicant
update_config=1
Klávesovou zkratkou Ctrl+X, zadáním y a potvrzením enterem uložíme soubor a opustíme editaci. wpa_supplicant teď můžeme spustit příkazem wpa_supplicant -B -i wlan0 -c /etc/wpa_supplicant/wpa_supplicant.conf.
S běžícím wpa_supplicant můžeme použít příkaz wpa_cli, kde můžeme konfigurovat síť.
Sítě zde můžete hledat příkazem scan, následováný scan_results.
Pro přidání sítě použijeme příkaz add_network. Terminál vrátí 0, což je ID sítě, které můžeme konfigurovat. Příkazem set_network 0 ssid "MYSSID" nastavíme SSID (název) sítě na MYSSID. Příkazem set_network 0 psk "passphrase" nastavíme heslo na passphrase. Jakmile je nastaveno, můžeme povolit síť pomocí enable_network 0. Konfiguraci uložíme příkazem save_config a opustíme pomocí quit.
Jelikož ale právě teď nemáme IP adresu, musíme nastavit službu DHCP (pokud ji samozřejmě váš router má). Stačí zapnout službu dhcpcd pomocí příkazu systemctl enable dhcpcd. Abychom při každém zapnutí nemuseli síť manuálně zapínat, můžeme do dhcpcd přidat hook, který ji automaticky zapne, stačí použít ln -s /usr/share/dhcpcd/hooks/10-wpa_supplicant /usr/lib/dhcpcd/dhcpcd-hooks/.
V tomto stádiu doporučuji restartovat příkazem reboot.
Nastavujeme správce balíků
Aktuálně bychom měli mít funkční síť, nicméně je potřeba pár dalších příkazů pokud chceme používat pacman správce balíků.
Nejdřív musíme vytvořit klíčenku příkazem pacman-key --init, poté přidáme klíče Arch ARM repozitářů příkazem pacman-key --populate archlinuxarm. Teď můžete příkazem pacman -Sy repozitáře synchronizovat.
Jako první balík bychom měli stáhnout sudo, abychom nemuseli používat root uživatele pro všechno nastavování. Nainstalujeme ho příkazem pacman -S sudo. Dále příkazem nano /etc/sudoers upravíme konfiguraci. Najdeme následující řádky (Ctrl+W pro hledání):
## Uncomment to allow members of group wheel to execute any command
#%wheel ALL=(ALL:ALL) ALL
a odstraníme mřížku před % pro odstranění komentáře. Tím umožníme uživatelům v uživatelské skupině wheel používat příkaz sudo.
Nyní přidáme uživatele alarm do skupiny wheel příkazem gpasswd -a alarm wheel. A teď už můžeme používat uživatele alarm pro různé administrativní operace místo roota.
Nastavení SSH přístupu
Možná vás nebaví zapojovat RPi do monitoru nebo u něj klapat věci do klávesnice v terminálu nebo jen chcete vzdálený přístup. SSH lze povolit skrz OpenSSH, které je na Archu předinstalované. Stačí povolit službu pomocí systemctl enable sshd. Pro nějakou pokročilou konfiguraci si prohlédněte Arch Wiki.
Nyní se stačí připojit skrz nějaký SSH klient na vaše zařízení (pokud neznáte IP, podívejte se skrz příkaz ip a), třeba skrz ssh alarm@vase.ip.adresa.
HTTPS problémy
Pokud máte problémy s SSL nebo komunikací se zabezpečenými servery, zkuste nainstalovat balík ca-certificates a nastavit systémový čas skrz timedatectl set-time "2022-10-29 15:00:00 (samozřejmě vaše datum).
Závěr
Instalace je opravdu prostý a snadný proces (i když jsem ho sám dělal asi 5x než mi to nabootovalo), takže určitě zkoušejte a zkoušejte.